Běhání v horkých dnech

Běh
Červenec a srpen jsou měsíce zasvěcené odpočinku a relaxaci u vody nebo na horách. Běhání a pravidelný trénink jdou často díky vysokým teplotám stranou a na řadu přichází fyzicky méně náročnější aktivity.  Co ale dělat, když máte na podzimní sezónu naplánován důležitý závod, který se bez přípravy neobejde a trénink tak nemůžete vynechat ani v parných letních dnech?
Jednou ze zásad letního tréninku je vynechat fyzicky náročnou aktivitu v odpoledních hodinách, kdy jsou teploty nejvyšší a slunce pálí o sto šest. Často ale přijdou dny, kdy ani vyčkávání do pozdních večerních hodin žádné výrazné ochlazení nepřinese a i když už je slunce dávno za obzorem, pohybují se teploty mezi dvaceti a třiceti stupni celsia. K tomu připočtěme vysokou vlhkost vzduchu a dostaneme podmínky, ve kterých se trénink mění v boj o přežití.
 
Na následujících řádcích vám přinášíme několik tipů, jak na letní počasí vyzrát a trénink si co nejvíce užít.
 

HYDRATACE

Pravidelné a poctivé doplňování tekutin je základ. Zároveň si ale dávejte pozor na to, že kromě možného nedostatku se lidé často setkávají i s opačným problémem - příliš vysokým příjmem tekutin.
 
Kvůli tomu je dobré příjem tekutin na jednu stranu nepodceňovat, ale na stranu druhou brát s rozumem doporučení typu “vypít alespoň 5 litrů tekutin denně”. Pokud se přes den výrazně potíte, stojí za zvážení zařazení iontových nápojů, které na rozdíl od čisté vody doplní i minerály, které vaše tělo opouští společně s potem.
 
Pro tyto účely doporučujeme ionťáky s nižším obsahem cukrů a obecně spíše s řidší konzistencí (používejte o 30 až 50 procent nižší dávky, než doporučuje výrobce), než na jaké jste zvyklí z chladnějších dnů. Příliš hustý ionťák totiž může působit kontraproduktivně a místo aby vám takový nápoj minerály doplnil, spíše je z buněk vyplavuje pryč.
 

VHODNÉ OBLEČENÍ

Podcenit nesmíte ani běžecké oblečení a další vybavení, které je v letních dnech pro váš komfort klíčové. Nejvhodnější jsou svršky z lehkých a prodyšných materiálů, které vlhkost nenasákávají a místo toho jí transportují do vnějšího prostředí. Zcela zapomeňte na bavlnu, která má přesně opačné vlastnosti a při zpocení nasákne veškerou vlhkost do sebe a schne velmi pomalu. Nejen že takové tričko není na těle vůbec příjemné, ale navíc může způsobit nepříjemné odřeniny a opruzeniny na citlivých místech.
 
Kromě běhání v bavlněném oblečení příliš nedoporučujeme ani běh do půli těla, při kterém ztrácíte výrazně větší množství vody (skrze intenzivnější pocení), než když běžíte v tričku, nebo tílku.
 
Nejčastěji se setkáme s kombinací polyesteru, polypropylenu a elastanu, tedy látek, které společně zajistí vysokou pružnost, odolnost a především rychle schnou a jsou schopny velmi efektivně odvádět pot od těla.
 
V posledních letech se často setkáváme také s oblečením z Merino ovčí vlny, které výborně funguje v zimních měsících, kdy v nízkých teplotách vyniká díky své výborné termoregulaci. Pro použití v horkém počasí je však odvod potu příliš pomalý a vlněná tkanina ve srovnání s umělinou výrazně pomaleji schne.

VODA VŽDY PO RUCE

Poslední důležitou věcí, na kterou při letním tréninku myslet, je dostupnost tekutin přímo při běhu. Vysoké teploty totiž mohou způsobit, že trasu, kterou jindy běháte “na sucho” a bez nejmenších potíží najednou přežijete jen s velkými obtížemi.
 
Pokud chcete mít při běhu tekutiny neustále po ruce, máte na výběr ze tří různých variant, jak si s tímto problémem poradit -  lahev do ruky, hydratační ledvinka, nebo batoh.
 
Nést si s sebou lahev v ruce je první a nejjednodušší varianta. Tuto zdánlivě jednoduchou činnost posunula řada výrobců běžeckého vybavení na mnohem vyšší úroveň, než se může na první pohled zdát.  
Mezi největší problémy lahví v ruce patří velmi rychlé ohřátí přenášené tekutiny od dlaní a nesymetrické zatížení horní poloviny těla. Výhodou pak je bleskový přístup k vodě a dokonalý přehled o zbývajícím objemu.
 
Možnost číslo dvě je zvolit ledvinku disponující jednou nebo více lahvemi. Toto řešení je už sofistikovanější, poskytuje zpravidla i další úložné prostory, ale klade mnohem větší nároky na konstrukci a provedení. Pro běžce není nic otravnějšího než špatná ledvinka, která neustále leze, kam nemá, nebo se otáčí kolem pasu a hopsá.

    
 
Ledvinky můžeme rozdělit na dva základní typy. První z nich je varianta jedné větší lahve, mající objem kolem půl litru až sedmi decilitrů. Druhý typ konstrukce je rozložení tekutin do více míst. Zpravidla se jedná o dvě až čtyři lahve nejčastěji s objemem okolo 0,25 litru. Nedá se jednoduše říct, které řešení je lepší. Z jedné větší lahve se lépe pije, ale veškerá váha se soustředí do jednoho místa, zatímco pití z maličkých lahviček může být méně příjemné, ale zato lépe sedí kolem pasu.
 
Posledním řešením je běžecký batoh vybavený buď hydrovakem, zpravidla o objemu dva litry, případně lahvemi na prsních popruzích. Batoh jako takový je ideální volba na celodenní běh, pohyb mimo civilizaci nebo dlouhé horské závody, kde potřebujete velké množství tekutin, které už ledvinka nepojme, a navíc se hodí větší úložný prostor na nezbytné věci, jako je jídlo, náhradní oblečení nebo věci nezbytné pro případ nouze.