Jízda ve skupině

Cyklistika
Jízda ve skupině na silničním kole patří mezi základní dovednost každého silničáře, který netrpí sociální fobií. Řídí se určitými pravidly, která nyní shrneme. Jejich dodržování zásadním způsobem zvyšuje bezpečnost a požitek z jízdy pro všechny ze zúčastněných.

Jízda na vedoucí pozici (na špici)

Při jízdě v balíku má jezdec vepředu, který takzvaně jede „špic“ hned několik povinností. Kromě toho, že musí pořádně zabrat, aby se ostatní v háku neunudili k spánku, je také potřeba aby sledoval dění před sebou a včas signalizoval. Musí myslet na to, že jezdci za ním mají výhled značně omezený (z nezanedbatelné části jeho pozadím) a vžít se do jejich situace. Musí ukazovat díry, nerovnosti, kameny, přejezdy, příčné prahy a další smetí a překážky na silnici. Ukazuje rukou vždy na té straně, na které se překážka nachází s dostatečným předstihem. Příčné prahy a přejezdy ukazuje zamáváním oběma lokty. Není potřeba ale ukazovat každý motýlí bobek, zkrátka najít tu správnou míru, co ukázat a co ne. Dále by měl vědět, na které straně za ním se jezdec nachází, aby objížděním překážky do ní nenavedl někoho jiného. Jízda by měla být plynulá, bez cukání, prudkého brždění a „myšek“. V úzkých úsecích a sjezdech je dobré hlásit i protijedoucí auto. Před změnou jízdy v sedle do ze sedla je dobré zablikat oběma rukama na pákách. Střídá vždy směrem na vítr (ze které strany fouká, tak na tu stranu střídá) viz obrázek. Před odstřídáním do vozovky zkontrolujte, jestli zezadu nejede auto.

Jízda v háku

Pro jízdu v háku platí stejná pravidla o předávání signálů dalším jezdcům za vámi a plynulosti jízdy jako pro jezdce na špici. Nejvýhodnější je držet těsný kontakt, k tomu je ale třeba se dopracovat postupně (vyjezdit se). Za jezdcem se držte po směru větru, nejenže je to výhodnější, ale on tam s vámi i počítá. Nesmíte předním kolem přesahovat kolo jezdce před vámi. Při odstřídání nezrychlujte (není potřeba dokazovat, že na to máte) rozbíjí to tempo skupiny a ztěžuje zařazení jezdci, co odstřídal.
 

Jízda v bočním větru – kolotoč

Další dovedností balíku je takzvaný kolotoč, který najde uplatnění, zejména pokud fouká z boku. Kolotoč se mu říká proto, že při pohledu ze shora to vypadá, jako by jezdci rotovali okolo vpřed se pohybujícího bodu. Vznikají dvě paralelní linie, z nichž jedna (směrem od větru) je rychlejší a jezdci v ní se pohybují vpřed k protočení na špici a druhá pomalejší (na větru), tvořená jezdci po odstřídání. Špice jsou velmi krátké a v podstatě jimi cyklista jen tak propluje. Teorie sice vypadá jednoduše, v praxi ale často naráží. Nejhorší chyby jsou cukání (zrychlování na špici) a moc dlouhé špice. Celé kouzlo je v plynulosti pohybu kolotoče a celá skupina dokáže jet o několik km/h rychleji než jednotlivec. Pokud se kolotoč povede, je to opravdový zážitek.


 
Vše výše napsané by se dalo shrnout následovně. Jezděte předvídatelně, bezpečně a ohleduplně a každý s vámi na švih pojede rád ;-)