Vánoční dopis Ježíškovi (od cyklisty, co byl celý rok hodný)

Cyklistika | Triatlon
Milý Ježíšku,

celý rok 2016 jsem byl mimořádně hodný. Třídil jsem odpad, zdravil sousedku Novákovou, i když je to protivná zvědavá škatule, psal s dětmi domácí úkoly, i když bych je při desáté chybě ve stejném výpočtu nejraději prodal do otroctví, miloval svoji ženu, jak nejlépe jsem uměl, a na krásné poprsí kolegyně Šebestíkové jsem jenom myslel, nikdy nesahal. Co se stalo po dvou litrech vína v oblasti s jinou volačkou, se nepočítá, ano? Především jsem ale pilně dodržoval tréninkový plán. Vyjížděl jsem na dlouhé jízdy, i když bylo větrno a raději bych býval zalezl do postele, poctivě myl kolo a olejoval řetěz, vykonával  protahovací cvičení a posilování středu těla, kdykoliv jsem si na ně vzpomněl. Ano, vím, že mám trochu děravou paměť, ale aspoň jsem se snažil vzpomenout. Proto Tě prosím, abys mi za moje celoroční snažení přinesl pod stromeček následující:
 
Protože chytání bidonů na závodech v plném letu umí být občas nebezpečné a člověk může zůstat žíznivý nebo ležící ve škarpě, potřeboval bych nástavec na pití, jídlo a computer. S takovým minibarem před sebou bude pohodlí mých tréninků i závodů maximální, a slibuju, že s ním vyjedu, i když se venku budou ženit všichni čerti.
 
  
 
Kdyby se venku náhodou ženili všichni čerti i s ďábly, mysli, prosím, na moje kolena a ledviny, a přines mi cyklotrenažér. Slibuju, že v rámci dvouhodinového šlapání, bezmocně upoután na kolo, se budu učit s dětmi básničky do školy a vyposlechnu si všechny starosti své ženy. Uslyším je, protože trenažér nenadělá kravál; navíc je skladný, lehký a snadno se tak uklidí z dosahu demoličních vlastností našeho psa. 
 
V této sezóně jsem na posledním výletu s kamarády po severních pivovarech a jiných pamětihodnostech prošlapal svoje památeční tretry a nutně bych potřeboval nové. Tyhle jsou lehoučké, skočí na nohu samy a mají poutko na gumičku k ukotvení v depu, takže už se nebudu tolik dřít a ještě se sníží riziko, že si při naskočení na kolo odřu bradu jako letos v létě. 

Taky už jsem propotil všechny dresy a na tom mém nejoblíbenějším je po pádu 15. července docela slušná díra. Na tomhle sice budou vidět všechny skvrny od oleje i od piva, ale když v něm přijedu po tréninku k ženě a dětem, budu pořád vypadat jako švihák a můžeme jít rovnou do Zoo nebo na výstavu.  
                  
 
Milovaný Ježíšku, kdybys náhodou vyhrál ve Sportce, tak bych prosil tohohle krasavce:
 
A kdybys měl letos náhodou hluboko do kapsy, prosím Tě, abys mi přinesl tyhle super návleky na tretry od Castelli:
 

I tak vím, že to bude dárek z lásky! 
 
Předem Ti dík za cokoliv, Láďa Šlapavý.