Z deníčku triatlonové začátečnice 5: Pouťáky

Miluji ranní plavání v moři následované výletem na kole, a den ukončený večerním proběhnutím po pláži. Triatlonista je člověk, který má rád totéž, jen u toho o trochu víc spěchá. Jak začít s triatlonem, když nejsi sportem vyšvihaná gazela ani triatlonová manželka? Místo letních poutí objížděj pouťáky, sžij se s triatlonovou komunitou a - neztrácej smysl pro humor!

Horké letní dny mám od dětství spojené s chutí klobásy u stánku, vůní cukrové vaty a spoustou atrakcí, ze kterých se mi chtělo zvracet. Jako praktikující triatlonistka jsem poznala, že v dospělosti si můžu užít totéž každý víkend – na lokálních závodech, mezi triatlonisty mazlivě přezdívaných „pouťáky“. Jen místo cukrové vaty stokrát otočené na řetízkáči tu člověk zvrací ionťák za běhu.  

Najdi v termínovce svoje -ice

Hostěnice, Kytlice, Počernice, Mělice – jsi-li totální hobík, zapomeň na velké triatlonové akce v centru měst a zaměř se na lokální pouťové štace. Startovné mírné, organizace vzorná a za finanční objem odpovídající útratě na venkovské pouti včetně výdajů za pět piv, klobásu, zmrzlinu, panáka na spravení žaludku a nevystřeleného medvěda získáš mraky sportovní zábavy. Parkovat budeš vedle kukuřičného pole, při plavecké části tě z lodičky budou hlídat členové místní jednotky dobrovolných hasičů (a ze břehu všechny místní drbny) a vzhledem k převaze obyčejných hobíků si konečně pořádně zazávodíš. Pryč jsou doby, kdy jsem absolvovala valnou část trati v osamění a triatlonové existenciální deziluzi. Na pouťácích je i megahobík mezi sobě rovnými a konečně si užije přetahovanou o bednu (protože jste v kategorii čtyři, ale na to se historie neptá).  

Depo mezi hospodou a splavem

Pravidla jsou na triatlonových pouťových závodech benevolentnější, takže se člověk nemusí bát diskvalifikace za to, že v odkysličeném stavu, ve kterém sotva utekl vodníkovi z lopaty, odhodil čepičku a brýle o dva centimetry mimo území tomu vyhrazené. V depu na pouťácích vládne příjemný chaos – věci si rozložíš na barevný ručník, abys svou kupičku už zdálky poznal (dle pravidel zakázáno), místo na depo si vybereš dle libosti (takže co nejblíže výběhu z depa, což je jinak vyhrazeno eliťákům) a před závodem do sebe šoupneš jedno pivko na kuráž (ano, stále ještě odmítám chodit do vodní řeže střízlivá). Celé depo leží u krásného splavu, hned vedle stánku s pivem, a moderátor nabádá přihlížející fanoušky, aby do depa nevstupovali, nebo alespoň nenabízeli závodníkům alkoholické nápoje za jízdy.


 

Po necestách a polňačkách

 

Trasa cyklistiky na pouťácích většinou vede po okreskách třetí a nižší třídy a to za plného provozu, takže se pevně drž řídítek a očekávej kombajn v každé zatáčce. Kromě místních divočáků za volantem tě na trase překvapí několik velice nelogicky umístěných kopců nacházejících se přesně v místě, kde na tebe přijde krize, ale zase tě nikdo neotravuje se zákazem hákování. Pokud jsi holka, chyť se za pěkné mužné lýtko či záda a absolvuj trasu stylem klíště. Svého domestika v pravidelných intervalech nahlas chval a povzbuzuj, případně mu ukaž, které dívčí pozadí ještě potřebuješ předjet. Při vyčerpání tebe nebo tažného zvířete se přisaj na jinou oběť. Pokud se zrovna nacházíš jen mezi holkama, pravidelně v balíku střídej, dokud nedoženete chlapa, o kterého se poperete.
Při průběhu suchým depem odmítni nabízená piva, jen pokud tě zrovna sleduje rozhodčí nebo dopingový komisař (přijmout cizí pomoc, tedy i občerstvení, je proti pravidlům, stejně jako alkohol na trati - ale tohle je jenom pouťák). Vyběhni do dalšího kopečka, kde vpravo uvidíš lány pšenice a vlevo lány kukuřice a rozdej si to v jeho vrcholové partii s vyhlédnutou konkurentkou o třetí místo v kategorii „ženy, které už nesmí hrát na schovávanou, protože by je nikdo nehledal“.    

Radši mrtvá, než poslední

Ve startovním poli pouťáků najdeš zastoupení všech základních druhů triatlonistů. Početní menšinu eliťáků, kteří pouťáky berou jako možnost k rozklusu, výklusu či rychlostní přípravě mezi skutečnými závody, doplňuje široká sestava výkonnostních amatérů a bývalých vrcholových sportovců či sportovkyň vracejících se z mateřské či zdravotní pauzy. Na druhém konci startovního pole se nachází prvosedi, kteří si přijeli na obstarožním favoritovi a oděni do plavek a tenisek náhodně vylovených z botníku zkusit svůj první triatlon v životě. Ti všichni ti natrhnou gatě hned v prvním kopci.
Naštěstí jsou přítomny i tváře, které potkáváš při tréninku v bazénu, na sociálních sítích nebo podobných závodech, a o jejichž výkonnosti víš své. S těmi si to do krve rozdáš o to NEBÝT poslední. Když uhájíš předposlední místo, dáte si spolu na oslavu přežití a pro uklidnění žaludku další pivo a spokojeně usnete na trávníku u rybníka.
Triatlonová sezóna je krátká, proto je třeba užívat si každý pouťák, na který narazíš. Jsou dokonce tací, kteří si šoupnou každý víkend jeden. Závod je přece nejlepší trénink a navíc je to jeden z mála způsobů, jak se socializovat v komunitě, kde většina lidí trénuje o samotě. Tak si užij tri-léto, co se do tebe vejde!


P.S. Zážitky a fotografie k článku byly získány na triatlonu v Hostěnicích.

Pro TRIEXPERT Barbora Topinková

Podobné články