Posted on Napsat komentář

Z deníčku triatlonové začátečnice 3: S úsměvem žraloka

Nesnáším neopren! Je pro mě zdrojem stresu, protože při jeho oblékání trpím panikou, že ho protrhnu nehtem (je z půjčovny). Proto jej začínám oblékat buď zbytečně brzy, abych se v něm půlhodiny před startem pekla ve vlastní šťávě, nebo příliš pozdě, čímž paniku z protržení hbitě zkombinuji s panikou z toho, že ho nestihnu včas zapnout. Respektive – nestihnu včas ukecat někoho hezkého a ramenatého, aby mi ho zapnul, takže to bude muset udělat břichatý přihlížející důchodového věku, který při tom bude vilně funět.

Neopren by proto z výše uvedených důvodů měli prodávat společně s fešným komorníkem, který vás do něj trpělivě nasouká a pak vám ještě řekne, že v něm vůbec, ale vůbec nejste tlustí. Možná si pak dodáte odvahu a skočíte do vody s ostatními triatlonisty za bílého dne, místo abyste jako já čekali na půlnoc, kdy se pláž příjemně vylidní a nikdo neuvidí, že a) jsem v tom opravdu tlustá, a b) pořád neumím plavat. I když se mi během prvního půl roku tréninku podařilo zhubnout z velikosti neoprenu M do něčeho, co se blíží velikosti S, jsem na volné vodě stále ve stydlivém stadiu plaveckého vampýrství. Můj kraul totiž pořád  připomíná spíš chcíplého kapra než dravou štiku.

V hejnu dravců
A dravcem v hejnu plovoucích triatlonistů musíte být. Nekompromisním. Hejno štíhlých těl v černém naskáče bujaře do vln a voda se začne vařit. Z dálky to vypadá jako vrcholný okamžik tahu tuňáků do teplých vod. Skupinka se roztáhne, na špici se střídá, těla táhnou podél břehu do dálky v pravidelném cákavém tempu. Přátelské ohledy na kolemplovoucí kolegy se berou jen v tréninku, kdy se držíte bublinek, které vyrábí kopající těla před vámi a vedle vás. Hejno reaguje na vaše pohyby a vy se přizpůsobujete pohybům hejna, to vše ve velmi zajímavém pocitu sounáležitosti s kamarády i všehomírem. Tedy pokud si troufnete se k hejnu připojit a nečekáte jako já na všeskrývající půlnoc. A pokud jim stačíte.

Závodní mela se pak řídí zákonem džungle a zkazky o bitkách na startu a v zúžení u bójek jsou legendární. Triatlon je v těchto místech kontaktní sport vysoce překračující drsnost MMA, protože krom monoklů a rozkopnutých žeber vám akutně hrozí utonutí. Každý triatlonista otužený účastí v těchto válečných konfliktech nasbíral dostatečnou zásobu kopů a chvatů, aby soupeře chytil za kotníky, pozdržel či nějak  postrčil do míst, kde se podle něj má nacházet. Lokty i pěsti jsou v plné pohotovosti, čas a místo na pořešení případných osobních sporů právě nastal. 

Pokud si myslíte, že na chvostu hejna se války nevedou, jste na velkém omylu. Boj je zde daleko nebezpečnější, protože začátečníci neumí dobře koordinovat své pohyby ve vodě a navíc většinou plavou prsa. Přísahám, že schopnost průměrného hobíka rozkopnout tímto stylem soupeři zuby či nos na první dobrou je vyšší než u plnokrevníka rozdrážděného vosou v uchu!
Trénink žraloka
V závodě se může stát spousta věcí, na které je nutné se tréninkem připravit. Krom utopení způsobeného přímým zásahem loktem do hlavy je třeba být připraven na to, že voda může být ledová, takže vás sevře do pěsti a začne dusit bez ohledu na to, že na sobě máte neoprén. Musíte to umět rozdýchat. I v klidovém stadiu bez bitky je třeba si zvyknout na nepřehlednou hloubku pod sebou a nemít paniku z vodníků a hlubinných příšer, které by vás z ní mohly stáhnout na dno a způsobit vám fatální zdravotní újmu. Nebo DNF! Což se v případě někoho, kdo se jako já v dětství probořil ledem a ještě pořád se mu zdává o kolečku světla vysoko nad hlavou, rovná komplikovanému docházení na  psychoanalýzu.

Vyberte si pro začátek příjemný lom či čisté jezero s vodou pokud možno přesahující teplotu patnácti stupňů Celsia. Ideálem je, pokud hladinu nebrázdí plachetnice a motorové čluny, které by vás mohly vzít po hlavě kormidlem. Taktéž je pro začátek dobré, pokud je voda alespoň trochu čistá, takže se vám při tréninku nerozplácne o hlavu chcíplá ryba v polovičním stadiu rozkladu. Pokud se bojíte hloubky, plavte podél břehu a zavřete oči. Zvyknete si. Opravdu! Na každý třetí či pátý záběr se podívejte před sebe, zda neztrácíte vizuální kontakt se svým orientačním bodem a plavete rovně, nikoliv do kruhu. A smiřte se s tím, že triatlonista se nechodí koupat. Chodí plavat i v horkém letním dni, a pokud po tréninku sundá neopren i plavky a na chvíli se vyvalí do teplé vody nebo na pláž, říká se tomu regenerační jednotka. 
 
Varování!
I já se po startovním výstřelu měním z jemné květiny v bojující zvíře. Hned při prvním startu mě do hlavy nakopl jakýsi mastodont, kterého jsem poté ve stavu hypoxií a panikou z hluboké vody zapříčiněného berserku stíhala a šikanovala až do výlezu z vody. Tam jsem mu při předbíhání návdavkem dupla na nohu. Jediné, co jsem při obraně svého teritoria ještě nikdy nepoužila, jsou zuby, ale pokud by si se mnou někdo chtěl ve vodě vyřídit účty nebo mi škodit, přísahám, že nebudu váhat použít ani je. Udržujte si odstup a slibuju, že se na vás budu usmívat…zubatým úsměvem číhajícího dravce.