Proč dělat zátěžové testy?

Jste sportovec, nebo se jen udržujete v kondici a ne vždy se vám to daří? Pokud si pokládáte otázky co dělat v tréninku jinak, jestli zrychlit, zvýšit zátěž, častěji trénovat, nebo více regenerovat, pak jsou zátěžové testy přímo pro vás. Čtěte dál.

Pro koho jsou zátěžové testy vhodné a proč je absolvovat?

Zátěžové testy jsou přínosné jak pro vrcholové, tak rekreační sportovce. Poskytují cenné informace o fyzické kondici, výkonnosti a potenciálních slabých bodech sportovce, což odhalí jakým směrem se vydat za vysněnou kondicí, časem a nebo postavou. Pomáhají hodnotit výkonnost, identifikovat slabé body, plánovat trénink a monitorovat pokrok. Testy jsou klíčové pro dosažení optimální sportovní výkonnosti a zachování zdraví sportovce. Jejich pravidelné provádění je investicí do úspěchu a dlouhodobého zdraví.

Chcete vědět, v jaké tepovce trénovat?

Tepová frekvence (TF) je důležitý tréninkový údaj zjistitelný z jakýchkoli sportovních hodinek. Co je ale důležité pro to, abyste mohli s tímto údajem samostatně pracovat a efektivně jej využívat během tréninku, je stanovaní maximální tepové frekvence a tréninkových zón. Jak tepová frekvence (ať už klidová nebo maximální), tak i tréninkové zóny jsou značně individuálními parametry a neexistuje žádné univerzální doporučení na to, jaké tepy si v tréninku udržovat. Právě zátěžové testy jsou nejpřesnějším a nejjednodušším nástrojem pro určení maximální tepové frekvence a přesné zjištění vašich tréninkových zón. 
Vy si tedy po absolvování zátěžového testu již můžete podle svých hodinek kontrolovat, jestli tréninkem efektivně pálíte tuky, rozvíjíte vytrvalost nebo svalovou sílu. A nebo jestli na vás příliš lehký trénink ani nemá žádný pozitivní vliv. Rozhodně ale neplatí ani pravidlo, že čím je trénink těžší, tím je pro vás lepší a neplatí ani to, že tím spálíte více tuku. 

Pozor na to, že s trénovaností, věkem a změnou váhy se maximální tepová frekvence mění a mění se tak i vaše tréninkové zóny. Proto je lepší se na testy po 6-12 měsících vracet. 

Jak se tréninkové zóny zjišťují a dělí?

Tréninkové zóny se zjišťují na základě maximální tepové frekvence (TFmax) a dalších parametrů, jako je aerobní kapacita organismu (VO2 max), které jsou během zátěžového testu zjištěny.

Dělení tréninkových zón: 
 

1. Regenerační (50-60% TFmax) slouží k rozehřátí a nebo zklidnění organismu po závodu a je nejefektivnější pro pálení tuků. (aerobní práh)
2. Dlouhodobá vytrvalost (60-70% TFmax) mírná zátěž energeticky hrazena ze sacharidů, rozvíjí dlouhodobou vytrvalost pro výkony trvající hodiny. (aerobní práh)
3. Krátkodobá vytrvalost (70-80% TFmax) střední intenzita zátěže ideální pro udržení a rozvoj základní vytrvalosti a zlepšení aerobní kapacity organismu. Pro zlepšení kondice by se měl trénink pohybovat především v tomto pásmu. (aerobní práh)
4. Rozvojová oblast (80-90% TFmax) vysoká intenzita zátěže vhodná pro rozvoj silové vytrvalosti dosahovaná především v intervalových trénincích. Je na hranici aerobního a anaerobního prahu.
5. Maximální intenzita zátěže (90-100% TFmax) intenzita je velmi vysoká, trénuje rychlostní vytrvalost (výkony do 2min), zlepšuje se anaerobní kapacita. (anaerobní práh)

Nastavení tréninkových zón je klíčové pro dosažení konkrétních cílů ve sportu, ať už jde o zlepšení kondice, snížení váhy, zvyšování výkonnosti nebo jiný cíl. 

Co je aerobní a anaerobní práh? Kdy se tedy pálí tuk a kdy vůbec?

Aerobní a anaerobní práh jsou měřítka intenzity výkonu. Jejich hlavním rozdílem je to, jestli mají svaly k vytváření energie kyslík, nebo ne. Od toho se pak odvíjí to, co tělo k výrobě energie spálí. Aerobní a anaerobní práh se dá odhadnout podle toho, jestli můžete při aktivitě mluvit, nebo ne. Pokud ano, mají vaše svaly dostatek kyslíku a jste nejspíše v aerobním prahu, pokud ne, vaše tělo dělá vše proto, aby kyslík svalům doplnilo a nenechá vás tak mluvit. 

1. Aerobní práh: Úroveň aktivity, při které mají svaly dostatek kyslíku a mohou efektivně spalovat tuky a glukózu. (zóny 1-3). Jedná se o dlouhodobější a méně intenzivní výkony.
2. Anaerobní práh: Úroveň aktivity, při které tělo produkuje energii bez dostatku kyslíku. Aktivita je obvykle intenzivnější a krátkodobější, jako například sprint nebo zvedání závaží. Při anaerobním metabolismu tělo produkuje laktát, což způsobuje pálení svalů a rychlý pokles výkonu. Spalování tuků je minimální, nebo žádné.

Dobrá zpráva je, že tréninkem lze zvýšit obě prahové úrovně, což je důležité pro zlepšení výkonnosti a vytrvalosti ve sportu.

Přijďte na zátěžové testy do Triexpertu. Doporučíme vám vhodný typ testu, na kterých jsme schopni tyto a nebo další parametry zjistit a společně je s vámi vyhodnotit.

Pod vedením odborníka se dozvíte vše nutné pro efektivní sportování. 

• Zjistíme vhodnou tepovou frekvenci k dosažení vašich cílů a váš celkový fyzický stav.
• Budete vědět jak trénovat, redukovat hmotnost, zvyšovat a nebo naopak snižovat zátěž.
• Uděláte si celkový obraz všech parametrů ovlivňujících váš fyzický výkon.
• Stanovíme aerobní kapacitu organismu (VO2max) a zhodnocení vytrvalostních schopností.
• Stanovíme individuální ventilační prahy (aerobní a anaerobní práh)
• Stanovíme maximální tukový metabolismus.
• Výsledky testu je možné využít pro efektivní řízení tréninku.
• Součásti testu je i analýza tělesného složení pomocí bioimpedančního analyzátoru TANITA MC-780.
• V neposlední řadě je součástí testu i vyhodnocení individuálních tréninkových zón.

Nabídka zátěžových testů v TRIEXPERT